vl.havrankova@seznam.cz

Zápas s Andělem

20. August 2010

Vladislava Kyselá-Havránková se setkala s Tarkovského filmy při svém studijním pobytu v SSSR koncem r.1989 a jejich duchovní intenzita ji zasáhla natolik hluboko a zásadně, že po návratu domů změnila svou absolventskou práci a rozhodla se vytvořit a obhájit projekt ze svého druhého oboru: ruský jazyk a výtvarná výchova a namalovala cyklus čtyř obrazů inspirovaných vnitřním spirituálním smyslem Tarkovského díla.

Ona sama náměty svých obrazů považuje za stěžejní vnitřní polohy, ve kterých se pohybuje Tarkovského inspirace a odpovídá tomu i její přístup k tvorbě. Je výsostně intuitivní a výrazně emocionální se zřetelným akcentem k existenciálním otázkám. Cyklus tvoři jednotu – kompoziční, obsahovou, rukopisnou i svou barevnou koncepcí. Velký důraz byl kladen na „prožití“ použitých materiálů. Klíh, mouka, vaječná tempera, písek a sololit byly však postupně nahrazovány čistou lazurní malbou, ve které byl hlavní důraz kladen na tvar, pohyb, světlo a barvu. Konečným rozhodnutím bylo plátno a olej, na což měl velký vliv i rozměr obrazů. Velký formát jí dovoloval vnitřně ukázněnou improvizaci ve tvaru, zacházení s prostorem a kompozicí. Každý obraz a jeho téma má jedinou dominantní barvu a její valéry. Postupem času se začalo vynořovat i základní téma celého cyklu – ponoření se do tmy znamená vkročení do světla. Anděl není vidět, protože nás drží v objetí. Výraznou inspirací bylo zejména studium díla Josefa Šímy a potažmo Marka Rothka.

[Výňatek z textu Vladimíra Suchánka "Dvanáct andělů pro Andreje Tarkovského"]

Celý text ke stažení zde (pdf; 2,7 MB)